OK BAND

_________________________________________________________________________

MARCELA BŘEZINOVÁ

V životě dávám na svůj pocit

TEXT: IVA MACKŮ   FOTO: DALIBOR KONOPÁČ        SKYLINK TV 6.8.2012

Do kavárny u Vyšehradu Marcela dorazila se svou neméně sympatickou kamarádkou. Bylo vidět, že ty dvě si skvěle rozumí a sdílejí spolu obrovský smysl pro humor. Jejich uvolněnost byla přímo nakažlivá. Moc přijemné setkání, které člověka nabije energií minimálně na zbytek dne.

Dočetla jsem se o Vás, že milujete zpěvačku Lady Gaga. Platí to ještě, nebo už se Vám omrzela ?

Lady Gaga je podle mě naprostá špica. Je to umělkyně, která má skvěle vychytanou image. Já říkám, že člověk poslouchá očima. Lady Gaga je výborná zpěvačka, tanečnice a skladatelka. Nechápu, že spoustě lidí vadí. Slyšela jsem dokonce i pochybnosti, jestli to prý náhodou neni chlap, což mě rozsekalo. Zkuste se podívat na její živé koncerty a spadne vám čelist. Ona má ten správnej "kalkul" Madonny, akorát k tomu naprosto perfektně živě zpívá, což se u Madonny opravdu říct nedá. Mám ráda v hudbě svěží vítr, ale samozřejmě jsem věrná i klasikům, jako je moje láska Annie Lennox a dneska už i Pink.

Když zmiňujete tuhle zpěvačku... o Vás se často mluví právě jako o české          „Annie Lennox".

Ano, to je pravda. To vymyslel Ivan Kytka, zpravodaj Českého rozhlasu v Londýně. Když jsem se nechala ostříhat, dal mi tuhle přezdívku. V každém případě je to pro mě čest, protože hudebně je mi Annie Lennox blízká, je to úžasně chytrá a citlivá ženská, která mluví nádhernou angličtinou, takže nemám problém jí rozumět. Myslím si, že bychom si padly do noty, kdybychom se někdy někde potkaly...

Učíte na Mezinárodní konzervatoři Praha interpretaci. Co si pod tím mám představit ?

Text je rovnocennou součástí písničky a jeho interpretace může vše velmi ovlivnit. Zkrátka je důležité jít pod povrch věci !  Někdy mi připadá, ze dnešní maximální možnost informací vede k trochu povrchnějšímu přístupu. Paradox. Take oželím dokonalý tón před správným výrazem !  Prostě krátce a jednoduše: Hudba není modeling a je jedno, kdy uděláš svoji desku - hlavně že bude mít tvůj ksicht !

Jak své studenty vlastně učíte ?

Snažím se jim předat to, že muzika není a nesmí být automatická. Musí se pokusit o naroubování a maximální splynutí !

Jak ze studentů emoce dolujete ?

Někdy to bývá náročný proces. Hodně povídáme, posloucháme hudbu, povídáme si o ní. Mluvíme třeba i o tom, co čtou, co je baví. Postupně tak získávám na osobnost dotyčného barvitější pohled.

Takže musíte být i dobrá psycholožka...

Kus psychologie v tom opravdu je. Ale není to tak, že bych někoho chtěla rozebírat, ale vztah profesora se studentem je velice duležitý ! Individuální přístup, spíš taková starší kolegyně,
která má za sebou 30 let profesionální kariéry. Pomáhám svým studentům, aby skrze hudbu dokázali vyjádřit svou osobnost a pocity. Sama moc dobře vím, jak mi hudba pomáhá a jak je důležité se z věcí a životních situaci vyzpívat.

Přihlásil se některý z Vašich studentů do soutěže typu "Superstar" nebo "Talent ?"

Ano, i když se jim nepodařilo zvítězit. Učím například Jana Bendiga, který byl jedním z nejvýraznějších soutěžících, a musím říct, že je opravdu velmi nadaný.

Kdo učil zpívat a interpretovat Vás ?

Na Lidové konzervatoři (dnešní Konzervatoři Jaroslava Ježka), kterou jsem studovala synchronně se zdravotní školou, jsem navštěvovala hodiny paní profesorky Vlasty Mlejnkové. Na její laskavý a milý přístup nikdy nezapomenu a často na ni při svých hodinách vzpomínám. Také můj táta byl nejen vynikajícím zubním lékařem, ale také nadšeným jazzmanem a skvělým pianistou, který mě hodně ovlivnil.

Vy sama jste vyhrála soutěž ve zpívání...

Na Mladé písni Jihlava v roce 1980 jsem získala Stříbrný řetěz... Zpívala jsem Blues na cestu poslední a pak písničku od Jiřího Svobody. Ale víte, já mám k soutěžím ve zpěvu takový zvláštní vztah, protože soutěže v uměleckých disciplínách jsou vůbec zvláštní sport. Jak chcete něco takového objektivně hodnotit ? Chápu to u sportovce, běžce, kterému meříte stopkami vteřiny, za které uběhne určitou trasu. Není sporu o tom, kdo je první a kdo pátý, ale tohle? Je lepší Hendrix, nebo Clapton ?

Fascinují mě například recenze knížek a filmů, které jsou ohodnoceny procenty. Přijde mi to nespravedlivé.

Přesně tak, s tím naprosto souhlasím. Pamatuji si, když tehdy přišel do kin Amadeus a vypukla obrovská hysterie. Každý mluvil o Amadeovi, každý ho chtěl vidět, každý ventiloval své kritické názory... Nemám to ráda, v klidu si počkám a pak si třeba Amadea vychutnám naplno. Je mi šumafuk, co kde napíší, názor si vytvořím sama. A taky nenávidím recenze typu ,,nepřinesl nic nového". Třeba v souvislosti s novou deskou Phila Collinse. Proboha, co by měl Phil Collins ještě nosit nového ? Nepřinesl toho už dost ?  To mě opravdu rozčiluje.

Na Vašem životním příběhu mě zaujalo, že své dětství jste částečně prožila v Libyi. Za jakých okolností jste se tam dostala ?

Polytechna mého tatínka vyslala do Libye jako lékaře. Přijeli jsme do Království a odjížděli krátce po nástupu Kaddáfího. Vděčím svojí mamince za předvídavost, že místo do ruské školy, kterou jsem měla povinnost navštěvovat, mě přihlásila do americké klášterní, a moje tříleté vzpomínky jsou stále živé.

Jaké máte na tu dobu vzpomínky ?

Naprosto úžasné ! Jeptišky byly sice přísné, ale spravedlivé. Sestru Luisu jsem měla opravdu moc ráda, Anna byla o něco přísnější. V každém případě to pro mě jako malou holku nebylo jednoduché období, vzdyť jsem neuměla arabsky ani anglicky a učila jsem se za pochodu. Čas od času jsem jezdila do Tunisu na takové podivné přezkoušení z českeho jazyka a matematiky...     Bylo to v mnoha ohledech zvláštní, ale od té doby mi zůstala velká láska k zemím na severu Afriky. Moc ráda jezdím do Tunisu nebo Egypta, miluju arabské písmo a vždy, když přijedu, rozevřu nozdry, nasaju vzduch a rázem skočím do dětství... Je to takový můj facelifting.

Poté jste studovala, už v Čechách, střední zdravotnickou školu. Dokázala byste dnes ještě někoho ošetřit ?

Obor "dětská sestra" se vám při výchově dvou malých dětí docela hodí. Nejste tolik vyplašená. Na druhou stranu si myslím, že informace a znalosti jsou vám někdy k ničemu, když nemáte ten správný cit a intuici. Ty podle mě patří mezi nejdůležitější vlastnosti, které člověk může mít.

Předpokládám tedy, že Vám osobně v živote intuice pomáhá.
Marcela Březinová je nezkrotný živel energie. Těžko si pak představit její klidný vesnický život za Prahou. Třeba, jak zalévá záhon.

Pomohla mi mnohokrát ! Je velmi důležité naučit se signály vnímat. Sebelepší business, který by omezil moji svobodu, by mě ,,zabil"
Mám tedy dát na pocit ?  Dostala jsem zajímavou pracovní nabídku se zajímavým platem. Přesto, vždycky, když na to myslím, nejsem si jistá, co vlastně cítím. Rozhodně dejte na svůj pocit. Vyplatí se to !!!

Někde jsem se dočetla, že chodíte ke kartářce.

Jedna sedí vedle mě a jmenuje se Marta Krampolová.. Karty jsou zvláštní věc a dost předpovídaných věcí se mi vyplnilo. Také jsem v rámci jednoho rozhovoru byla u pana Baudyše staršího, který se zabýval astrologií, a řeknu vám, že opravdu nic není náhoda !

Já se ke kartářce bojím...

Je to zvláštní zkušenost a můžete brát některé věci jako varování. Každopádně je dobré si kartářku pečlivě vybrat.

Vraťme se k Vašemu životopisu. Skončili jsme u zdravotní školy. Pak jste rovnou naskočila do zpívání ?

Vždycky jsem věděla, že chci zpívat! Je to vyjádření mého já. Už jako malá holka jsem lítala s vařečkou u maminky v kuchyni a prozpěvovala si. Na zdravotní školu jsem šla proto, že tatínek ze mě chtěl mít paní doktorku, a taky, abych měla nějaké slušné povolání.

A pak přišel zásadní zlom - kapela OK Band... 

No jasně. OK Band a seznámení s Vladimírem Kočandrlem. Minulý rok jsme s OK Bandem vydali desku k třicátému výročí, na kterou jsme posbírali naše hity a doplnili tři nové věci a myslím, že se opravdu povedla. Obal dělal můj syn Honza, který právě letos maturoval na Hollarce. Deska se jmenuje XXX a on pospojoval mou fotku, fotku Vladimíra Kočandrleho a našeho kytaristy Tondy Mandy náplastmi. Dobrej nápad.

Také mě zaujalo, že jste nějakou dobu zpívala na lodi v Karibiku.

To byla výborná zkušenost a moc ráda na to vzpomínám. Jela jsme tam se Slávkem Jandou, Leškem Semelkou a Jirkou Šímou a hráli jsme v dancingu na italské lodi plující po nádherných karibských ostrovech. Kromě našich věcí jsme hráli i písničky Tiny Turner, The Beatles, Eltona Johna... Ale taky hodně jazzových věcí. Původně jsme měli jet na půl roku, po měsíci ale loď koupila jiná společnost a dosadila si tam logicky své vlastní lidi... Zaplat' Bůh, za tak nádhernou zkušenost.

Marcelina kamarádka Marta vstupuje do rozhovoru: „ Ale teď jsi taky přece zpívala na lodi !"

Jeje. Na lodi bratří Formanů, na lodi Tajemství. Jednou za rok tam bývá akce, kde se sejdou kapely z Hanspaulky - Wooden shoes, Bluesberry atd. Je to úžasné a letos se to hodně vydařilo.

Zpívala jste někdy v muzikálu ?

Ano, jmenoval se Benzin a make-up a byl to
americký country muzikál. Bavilo mě to. Máte tam vše - blues, spirituály, prostě široký záběr. Hrál se v Divadle U Hasičů. Pak mne bavil Krysař...

Jak vlastně vypadá Váš obyčejný den na venkově ?

Jak kdy. Teď o prázdninách se snažím hodně odpočívat, byť se svou rodinou. Máme za sebou opravdu hustý rok. Jsem hodně na zahradě a snažím se taky pracovat na rozdělaném materiálu pro sólové CD. Píšu texty...

Vaše děti bydlí s vámi?

Ano, domov máme u Kutné Hory.

Nechybí Vám někdy velkoměsto?

Vůbec. Moc si to na venkově užívám. Nedokážu si představit, že by existovalo něco jiného, co by člověku dobíjelo energii tak jako příroda.

Jak se, Marcelo, vyrovnáváte s tím, že jste známá? Nevadí Vám, že po Vás lidé s prominutím čumí ?

Vůbec... Teď o víkendu jsme byly s Martou a moji dcerou Vandou na úžasné výstavě Europa Jagellonica v Gasku (Galerie Středoceského kraje, pozn. red.) a jeden zaměstnanec galerie mi povídá: "Jeeé, zpěvačka! Tak jestli chcete, můžete místo po schodech jet výtahem. Je to 86 schodů.. "

Měla jste někdy problémy s bulvárem ?

Bulvár, pokud jde o mě, neřeším, ale když se dotkne mé rodiny, bývá zle.

Když se vrátím na začátek rozhovoru -nazpívala jste vlastně někdy něco od Annie Lennox ?

Nikdy. Párkrát mě to napadlo, ale pak jsem si řekla, že originál je vždycky lepší.